Hvězdárna Františka Krejčího, Karlovy Vary
Volejte 357 070 595






Zprávy z akcí



500 000
Jak rozdílně může být toto číslo vnímáno

  • V čase okolo 500 000 let se obě hustoty vyrovnali a záření se oddělilo od látky, Vesmír se stal opticky průhledným. Nastala éra látky, jež trvá dodnes.
  • 500 000. v pořadí. Zajisté nepříliš zajímavé umístění, jedná-li se například o nějaký závod.
  • Ovšem jak najednou toto číslo mile vyzní, když zjistíme, že jde o počet návštěvníků, kteří navštívíli naši karlovarskou hvězdárnu od jejiho otevření v roce 1963!
Svého návštěvníka s tímto pomyslným číslem na zádech uvítala naše hvězdárna svých prostorách dne 30.12.2011, na zimním astronomickém praktiku. A to už je opravdu hodně veliký důvod k oslavě!






Zpráva ze zimního praktika 2011

Zimní praktikum se konalo mezi svátky od 26. do 30. prosince, účastnilo se 6 dětí a téma, kterému jsme se společně věnovali, mělo název FOTOMETRIE. Tohle téma mělo být propojeno i s pozorováním, bohužel bylo po celou dobu akce zataženo, takže jsme mohli zkoumat tuto oblast pouze po teoretické stránce.












Fotometrie je část optiky, která se zabývá světlem, v astronomii se tento obor využívá například pro výzkum dvojhvězd, proměnných hvězd a exoplanet. Základním cílem tedy bylo věnovat se nejprve významům jednotlivých pojmů. První den jsme stavěli na tom, co už děti věděly, a rozšiřovaly tyto vědomosti dál, diskuze se prolínala s připravenými i improvizovanými aktivitami, které vznikly hlavně na základě zájmu dětí. Další dny jsme se již naplno věnovali fotometrii, účastnici se dozvěděli, co všechno můžeme získat dostat z grafu. Počítali a zjišťovali jsme společně z grafu, jestli je možné na planetě mimo Sluneční soustavu žít, jak musí být daleko a jaké musí splněny další podmínky. Podařilo se nám vypočítat, jak je planeta velká i jak je daleko, a ačkoli jsem se obávala složitosti, děti šly do toho s energií, s úsměvem a zvládli vše na výbornou.












Během akce se také budoucí malí astronomové :-) učili pracovat s dalekohledy, pro každou dvojici byl vybrán jeden dalekohled, který jsme společně rozebrali, abychom zjistili, jak to vypadá a funguje uvnitř, a potom „hurá“ ven na zkušenou.












Během celé akce jsme se všichni hodně nasmáli a posbírali spoustu znalostí i vědomostí. Na konci praktika byl dětem zadán úkol, a tak si můžou zkusit pozorovat proměnné hvězdy sami. Jsem velmi zvědavá na výsledky a těším se na další setkání.

Martina Exnerová






Vánoční hvězdy nad Karlovými Vary

Dne 19. 12. 2011 ve spolupráci s Pouličním divadlem Viktora Braunreitera uspořádala Hvězdárna Karlovy Vary ve svých prostorách pořad Hvězdy nad Karlovými Vary, jež byl určen výhradně pro děti z dětských domovů. Hned při vstupu, každé z dětí obdrželo slosovací lístek, a bylo usazeno do sálu.

Chvilkovou rozpačitou nejistotu dětských návštěvníků ve věku 3-17 let, jež sál opanovala po sdělení, že se bude hrát pohádka o Sněhurce, rozptýlil Viktor svým prvním zpodobněním starého krále. A od té doby již nikdo nepřemýšlel, kolik je mu let, smáli se úplně všichni včetně dospěláků. To ovšem ještě netušili, že je mistr zábavy pozve k sobě na jeviště, ke ztvárnění dalších potřebných postav k dokreslení celého pohádkového příběhu. Když se všichni prosmáli ke konci Sněhurky a po mohutném aplausu všem hercům, přišla pohádka druhá, o šípkové Růžence. I v této pohádce nebyly ušetřeny bránice diváků i dalších spoluherců z řad diváků. Obzvláště, když si pro ztvárnění Růženky vybral z řad dlouhovlasé blonďaté dítě, z něhož se při vzájemném představování vyklubal kluk. Sál se otřásal smíchem. Po vybrání dívky pro tuto roli, se i tato pohádka úspěšně dobrala šťastného konce. Bouřlivý potlesk všech diváků byl odměněn ještě krátkým přídavkem a poté se již Divadlo s dětmi muselo rozloučit a nastal čas na další program večera.












Dětem bylo na flétnu zahráno 15 ukázek vánočních koled a ony měly uhodnout jejich název a napsat jej na slosovací lístek. Pro zařazení do slosování musel každý lístek obsahovat minimálně pět správných názvů a jeho majitel pak mohl doufat, že právě on vyhraje hvězdářský dalekohled. Po vybrání lístků byly uloženy do slosovací urny.





V další části pořadu ředitel hvězdárny p. Spurný předvedl dětem na simulované obloze pohyb všech nebeských těles, jež jsou vidět nejen tento večer, ale vždy na zimní noční obloze. Také představil další aktivity, jež hvězdárna pro děti pořádá, jako jsou tábory, expedice, astronomický kroužek, i večerní pozorování oblohy.














Po tomto výkladu se uskutečnilo vylosování výherce dalekohledu. Šťastným majitelem se stal osmiletý Nikolas Balog. Všem byly poté rozdány malé dárečky v podobě slunečních hodin, fotografií s tematikou vesmíru a časopis Astropatrola, jež informuje o aktuálním dění na hvězdárně.

Pohodovou atmosféru, jež na hvězdárně vládla, nedokázala přerušit ani informace, že nastal čas k odchodu. Všichni se loučili s hvězdárnou rozesmátí a s příslibem, že se určitě na hvězdárnu zase rádi podívají.

MaV






DOBRODRUŽSTVÍ V ERIDANU 2011
aneb seznámení se světem exoplanet v desetidenní celotáborové hře

V termínu od 11. – 22. července 2011 se na hvězdárně v Karlových Varech uskutečnil příměstský tábor s kapacitou 20 dětí. Při zvažování, zda tento typ tábora je opravdu vhodný pro zařízení, jakým je hvězdárna, máme vždy dilema, zda není škoda, že se děti prakticky nemají možnost seznámit s noční oblohou, neboť přijdou ráno v 9 hodin na hvězdárnu a v 17 hodin jejich program skončí odchodem domů.

Jak poslední léta ukazují, není to žádný handicap. Řada dětí dnes nechce spát mimo prostředí domova, takže organizátoři mají alespoň možnost nabídnout dětem prezentaci prostředí hvězdárny a nabídnout alespoň přes den program, který s astronomií trochu souvisí. Navíc jim vlastně dávají možnost se rozhodnout, zda by v budoucnu neměli zájem na nějaký pobytový tábor jet. Kompromisem se proto stává jedna noc, kterou organizátoři dětem nabídnou jako noc s největší šancí na jasnou oblohu a děti samy se mohou rozhodnout, zda chtějí na hvězdárně zůstat na pozorování a přespat zde do druhého dne.



Navíc jim vlastně dávají možnost se rozhodnout, zda by na nějaký pobytový tábor v budoucnu jet nechtěli. Kompromisem se proto stává jedna noc, kterou organizátoři dětem nabídnou jako noc s největší šancí na jasnou oblohu a děti samy se mohou rozhodnout, zda chtějí na hvězdárně zůstat na pozorování a přespat do druhého dne.

Letošní příměstský tábor byl desetidenní a po zkušenostech z předchozích roků jsme rodičům nedali možnost děti přihlašovat třeba jen na jeden den, podmínkou byla účast na táboře po celou jeho dobu. Celkem se přihlásilo 13 účastníků, pro které bylo připraveno 10 tematických dnů propojených celotáborovou etapovou hrou „Dobrodružství v Eridanu“. V programu bylo plnění úloh etapové hry, jejíž epizody poslouchali účastníci každý den. Ocitli se tak ve světě exoplanet, k nimž exoplaneta Tercie u hvězdy Epsílon Eridani určitě patří.



Během tábora mohli účastníci poznávat například vysílání v radioamatérském pásmu 144 MHz pod volacími znaky OK1MSH a OK1RHV, dále si kupříkladu pomocí voskové formy vyráběli sádrový odlitek palce; zkoušeli secvičit vystoupení na zadanou hudbu nebo slepovali modely foukacích raket, s nimiž následně soutěžili.

Hlavní cenou tábora byl astronomický dalekohled Firstscope, který nakonec získala účastnice tábora Veronika Vaníčková.




Pro rok 2012 zvažují organizátoři uskutečnit tři menší (týdenní) příměstské tábory. Jeden o jarních prázdninách, druhý hned ze začátku letních prázdnin a třetí až na jejich samém konci. A jaké bude téma? Samozřejmě příběhy, které nějak souvisejí s astronomií, při nichž se účastníci dozvědí, jak například mohou hledat pozůstatky dávných kosmických katastrof, jakými jsou meteority, nebo také zkoumat teorie, jak vlastně mohl vzniknout život na naší planetě.

Letošnímu příměstskému táboru bohužel nepřálo počasí, ale i tak tábor svá očekávání splnil… Proto velmi děkujeme za pomoc všem, kteří se na chodu tábora podíleli, hlavně vedoucí Štěpánce a paní kuchařce Věře.

Mirek Spurný
15.9.2011






Letní kosmonautický tábor Kosmická Agentura 2011

Cílem tábora a jeho celotáborové hry bylo seznámení dětí s historií dobývání vesmíru, vedením a strukturou nadnárodních kosmických agentur a základy raketového modelářství. Průběh celotáborové hry zajišťoval proškolený personál šesti členů. Počet účastníků tábora byl 18 dětí, z toho 14 chlapců a 4 dívek.

I přes menší organizační problémy před začátkem turnusu, se celý organizační tým tábora sešel v sobotu 13.8 na karlovarské hvězdárně zkontrolovat tábořiště a připravit a doladit detaily programu tábora a CTH (celotáborové hry). V neděli 14.8, mezi 15. a 17. hodinou byl příjem účastníků, po skončení doprovodného meziprogramu proběhlo představení realizačního týmu tábora, jeho pravidel a důležitými body průběhu a celotáborového tématu. Vzhledem k nepřízni počasí se již tradiční uvítací táborák uskutečnil v sále hvězdárny, umělým ohništěm a buřty opečenými v troubě.

Během prvních dvou dnů se děti především seznamovali se strukturou a vedením kosmické agentury a jejího programu, který si každý oddíl představující vlastní fiktivní kosmickou agenturu určil sám. Doprovodné soutěže měly dětem zajistit dostatek financí na rozjezd jejich kosmického programu. V dalších dnech, až do konce tábora, se z účastníků tábora pravidelně stávali modeláři, kteří stavěli rakety pro svůj kosmický program.

První start, který proběhl čtvrtý den tábora, byl neúspěšný. K tomuto nahranému neúspěchy, kdy děti mohly z bezpečné vzdálenosti sledovat „výbuchy“ svých raket, se vázala další série úkolů, spojená především s bezpečností práce a provozu kosmického programu, dále pak organizace, vyhodnocování dat a řízení letu. V dalších dnech se již odehrávaly relativně úspěšné starty modelů nosných raket.

Čtvrtý den tábora se také udála, což ukázal až čas, asi nejdůležitější zlomová událost. Přijel kuchař. Z osobních důvodů mohl dorazit až později, ale o to větší to bylo překvapení pro účastníky tábora. Langoše, vdolky, bramboráčky, špízy, plněné krokety nebo například dýňový koláč, nejen tyto kulinářské speciality sklízely obrovský úspěch jak od dětí, tak i od realizačního týmu tábora.

V druhém týdnu tábora se děti věnovaly další části svého chodu své agentury, realizaci svého kosmického programu. Oddíly stavěly modely kosmických lodí, družic, son, ale i orbitálních základen, které měly být následně vyneseny jejich nově postavenými raketami. Za celou dobu tábora tak děti viděly tři neúspěšné starty a tři úspěšné svých oddílových raket, dále pak další tři ukázkových raket konstruovanými vedoucími.


Chod tábora nenarušila žádná vážnější událost nebo nehoda. Menší problémy nám jen způsobil výpadek proudu, způsobený prudkou a vytrvalou bouřkou. Za celou dobu tábora nedošlo k vážnějšímu zranění, což bylo pro vedoucí, vzhledem ke rtuťovitosti dětí nemalým překvapením. Pouze jedna cesta nás svedla do sokolovské nemocnice na oční pohotovost, zánět spojivek.

Děti si za celou dobu tábora, kromě tematického tábora také užily dvakrát výlet do města s následnou návštěvou bazénu Thermal, výlety po okolí hvězdárny, sportovní den, den vody (nejrůznější soutěže a hry spojené s vodou), v druhé půlce tábora to také bylo velmi příjemné a teplé počasí. Nejvíce si děti užily a pochvalovaly táborovou kuchyni, což ukázala také menší reflexe na konci tábora, mezi dětmi a vedoucími. Celotáborová hra byla ukončena večer v pátek 26.8, kdy proběhlo vyhodnocení celotáborové hry, průběhu tábora, předání cen a již zmíněná reflexe. V sobotu 27.8. dopoledne proběhlo balení stanových podsad a mezi 10. a 12. hodinou odjížděli spokojení účastníci tábora domů.

Václav Skalický
říjen 2011




Evropská noc vědců v Karlových Varech 23.9.2011
Vstup
V sále hvězdárny, kam se vejde běžně na programy 53 osob, se tísnilo od 19 do 21 hodin celkem 75 osob + divadelní soubor Pouličního divadla Viktora Braunreitera čítající asi 10 osob. Atmosféru divadelního představení nelze zprostředkovat slovy, ani fotografiemi... Snad jen videozáznam dokáže zprostředkovat obsah představení. Skeče ze života slavných vědců, které měli přítomní tipovat a zaškrtávat do slosovatelných karet, se prostě převyprávět nedají. Bylo to opravdu super.
Přeplněný sál






Z divadelního představení „Noc oživlých vědců“ bude sice brzy sestříhán videozáznam, který pořizoval jeden z přítomných návštěvníků, ale natáčen ze stísněných prostorách sálu hvězdárny moc kvalitní není. Rozhodně byl ale tento počin počátkem další spolupráce s Pouličním divadlem, které popularizovalo život vědců veřejnosti velmi neotřelým způsobem. V brzké době se tedy může karlovarská veřejnost těšit na mnoho dalších podobných akcí na hvězdárně!
Losování


Po úvodním divadelním programu připravovali losování z přítomných 64 účastníků, kteří odevzdali do limitu slosovatelné karty a dotazníky. Karet i dotazníků se nám sešlo celkem 64, po vyřazení karet, které nedodržely stanovená pravidla, jsme mohli losovat výherce dalekohledu. Po první přednášce dvanáctiletého „mladého vědce“ Alexe Peterky Neutrinová astronomie jsme proto provedli „Karlovarskou losovačku II“, inspirovanou nechvalně známým losováním zakázky KV Areny. Prostě jsme přítomné jen dlouho napínali... Slosovatelné karty byly ale všechny stejné. Losovalo se ve schránce, pečlivě přikryté vlajkou hvězdárny.
Výherkyně




Losování provedl mladý spolupracovník Jan Buriánek a regulérnosti slosování přihlížela přítomná karlovarská veřejnost. Po 20 sekundách napětí si nakonec hlavní výhru - přenosný dalekohled - odnesla přítomná výherkyně paní Lenka Hlaváčková. Na poslední chvíli nám svou prezentaci o Astrobiologii odřekl Jaroslav Kubín (také 12 let), takže byla požádána mladá vědkyně, studentka Masarykovy university, obor astronomie, Martina Exnerová, která nám představila svůj nejmilejší vesmírný objekt - Slunce, jak ho neznáte.
Prohlídka


Poté již akce pokračovala pozorováním večerní oblohy na pozorovatelně po cca 20ti členných skupinkách, což je maximální kapacita pozorovatelny. Akci tentokrát přálo počasí, bylo nádherně jasno, a tak jsme skončili v 0:45 hodin pozorováním poslední skupinky zájemců o tuto část programu. Celkem se akce zúčastnilo 95 osob.

Již nyní připravujeme Noc vědců 2012!

Fotogalerie na Facebooku
Miroslav Spurný
1.10.2011 Karlovy Vary





Tábor a expedice 2011 – Vstříc „padajícím hvězdám“

Tábor se konal v termínu 24. 7. – 10. 8. 2011, jeho součástí byla meteorářská expedice, která začala 31. července a skončila 7. srpna. Celého tábora se zúčastnilo 22 dětí. Tématem byly meteory neboli „padající hvězdy“, děti měly během tábora získat informace ohledně jejich pozorování a zkoumání. První týden se účastníci rozdělili na „expedičníky“ a „táborníky“. „Expedičníci“ měli pozorovat meteory a jejich výsledky byly poslány do Společnosti pro meziplanetární hmotu. „Táborníci“ mohli pozorovat další úkazy nebo objekty letní oblohy a jejich pobyt se, kromě toho, jevil jako běžný letní tábor. Mimo jiné měla akce bodovací systém, na jejímž konci účastník s nejvíce body vyhrál dalekohled.

Všichni se na začátku celého tábora nejprve zabývali meziplanetární hmotou a meteory, co jsou, jak vypadají, jak se zkoumají a k čemu je důležité je zkoumat. Téma bylo dětem přiblíženo ne jenom na přednášce, zakončené celkem vydařenou diskuzí, ale promítalo se i do her, či jiných zábavných aktivit.

Rozdělit děti na ty, které pozorovat meteory můžou a „nemůžou“, se zdálo jako nelehký úkol, nakonec to ale nebylo tak složité. Kromě ohlížení se na vlastnosti a dovednosti, které mohou být při pozorování výhodou, jsme hlavně brali ohled na přání dětí.

V druhém týdnu vyjelo deset „expedičníků“ s odborníky a vedoucími na pozorovací stanoviště (Kyselka, Studánka u Aše), kde se kromě pozorování a zpracovávání napozorovaných údajů věnovali výletům do okolí a tematicky laděným hrám. Zbylí čtyři účastníci měli své stanovitě přímo na hvězdárně. „Táborníci“ se během tohoto týdne věnovali hře: CESTOVÁNÍ PO ZEMI, kde za pomoci „speciálního přístroje navštěvovali různá zákoutí naší planety“ jako je Indie, Jižní Amerika, Severní Afrika… Navštívili také pár místních památek (např.: podzemí v Karlových Varech). Kdo měl zájem, mohl se učit pracovat s dalekohledem a zkoušet si sám najít některé objekty noční oblohy za přítomnosti vyškoleného pracovníka. V posledních dnech se děti opět staly jednou velkou skupinou a strávily zbytek tábora společně.


Akce byla rozdělena na dvě části hlavně z toho důvodu, že ne všechny děti chtějí pozorovat meteory. Všichni účastníci, kteří se zúčastnili tábora, mohou pokračovat v odborných činnostech či jejich učení v jiných akcích hvězdárny jako jsou expedice a praktika, bez ohledu na to, zda již překročili 14. nebo 15. rok. Příští rok bych ráda sjednotila téma pro „táborníky“ a „expedicionáře“.

Martina Exnerová
září 2011





ASTRONOMICKÁ VÍKENDOVÁ AKCE 13. – 15. 5. 2011

„STŘÍBRO MLÉČNÉ DRÁHY“


Poslední víkendová akce tohoto školního roku pro děti základních škol se zájmem o astronomii se tentokrát konala v květnu.

Děti přijely v pátek večer akorát před začátkem pořadu z cyklu „Svět malé astronomie“ jako vždy s naším skvělým moderátorem Jindrou Morávkem, tentokrát „na akci“ věnované naší Galaxii a vůbec stavbě celého vesmíru. Program byl tentokrát celkem náročný na pochopení a nejspíš i proto delší než je obvyklé, a tak po pořadu zbylo místo tak akorát na to jít spát.

Na sobotní dopoledne si naše zkušená vedoucí Martina Exnerová pro účastníky připravila netradiční, téměř až filozofický úkol. Zkusit si svět představit ve 2D, tedy že má jen dva rozměry místo tří, na které jsme zvyklí a namalovat, jak by to vypadalo. Sešla se nám spousta pěkných obrázků. Kupříkladu obrázek placaté sluneční soustavy, či komix znázorňující dvourozměrnou lamu pojídající a trávící jablko (samozřejmě také dvourozměrné). A promítli jsme si na naše plátno jeden díl z polského animovaného seriálu o rodině Smolíkových s názvem „Placatá planeta“.

Před obědem se obloha úplně vyjasnila, a my jsme mohli vytáhnout dalekohled a pozorovat sluneční skvrny. Na pozorování Slunce se používá speciální filtr, bez něhož by každý, kdo by se podíval do dalekohledu, okamžitě oslepl, jak jsme si ukázali názorným pokusem, když jsme pomocí dalekohledu bez problému propálili papír. Protože bylo jasno a také po obědě, využili jsme Slunce ještě jednou a to k opalování během poledního klidu.

Odpoledne dorazily dvě nové praktikantky plné čerstvých nápadů a neokoukaných her a celé odpoledne jsme jen hráli a hráli a všechny to náramně bavilo.

K večeru se připravil oheň, pekly se buřty, hrálo na kytaru a zpívalo se a vůbec se nám nelíbilo, když jsme museli přestat, jelikož začalo pršet a my se museli utíkat schovat. Šli jsme tedy na sál a trénovali naši prostorovou představivost pomocí meotaru, kterým jsme si promítali různá tělesa na plátno, abychom si byli schopní lépe představit, jak se nám naše Galaxie promítá na oblohu do nám dobře známé „Mléčné dráhy“.

Protože ani v pátek večer ani v sobotu večer nebyla jasná obloha, nemohli jsme uskutečnit noční pozorování a nezbylo nic jiného než jít na kutě.

V neděli ráno už jsme si jenom zabalili, poklidili a všichni se vydali domů.

Tohle byla sice poslední akce tohoto školního roku, ale nezoufejte, neboť po prázdninách budeme pokračovat! Teď už se všichni těšíme na letní tábory u nás na hvězdárně, na kterých se snad uvidíme. A kdyby ne tak nejpozději v září. :-)
Budeme se na vás všechny těšit.

Honza „Burák“ Buriánek
Zveřejněno 18.5.2011





Dubnová meteorářská expedice 19. – 24. 4. 2011

LYRIDY


Zatím první letošní meteorářská expedice na hvězdárně v Karlových Varech se konala v dubnu. Ne že bychom nechtěli uspořádat expedici dříve, ale tyto expedice jsou závislé na tom, jestli je na obloze vidět v tu danou chvíli nějaký meteorický roj. Meteory (lidově „padající hvězdy“) jsou vidět po celý rok, ale čas od času jich je jednoduše více. Někdy planeta Země při své pouti okolo Slunce prolétá skrz shluky úlomků z komet; a úlomky, když pak vstoupí do atmosféry, začnou hořet a vytvoří na obloze nám dobře známý světelný efekt – meteor. V této době pak mluvíme o meteorickém roji.

Prvním větším letošním rojem byly Lyridy, roj dostal jméno podle toho, že jakoby všechny meteory vylétaly ze souhvězdí Lyry.

Dětí se nám sešlo 5, pro takovýto typ expedice je to ideální počet, ale pokud by se na příště přihlásilo více účastníku, určitě nikoho neodmítneme.

Na expedici se stalo něco mimořádného. Všech pět nocí bylo absolutně jasno. A tak se každou noc provádělo pozorování až do 4 hodin do rána. Tomu se samozřejmě musel přizpůsobit i denní režim. Vstávalo se po poledni, obědvalo se kolem 4. hodiny odpolední a po obědě byl povinný alespoň 2 hodinový spánek. Večeře byla připravena většinou na 10. hodinu a od 11:00 se začínalo s pozorováním, během něhož pochopitelně nechybělo občerstvení v podobě něčeho malého k zakousnutí a hlavně teplého čaje.

Během dopoledne (našeho subjektivního dopoledne) se vždy zpracovávaly záznamy pozorování z minulé noci. Musely se zpřehlednit a přepsat do počítačového programu, jehož prostřednictvím lze data odeslat společnosti IMO (mezinárodní meteorická organizace), která sbírá data z celé Evropy a na jejich základě vypočítává předpovědi meteorických rojů na další rok a rozložení meziplanetární hmoty v okolí Země.

Protože všichni účastníci jsou již zkušenější a o astronomii se aktivně zajímají, a protože každého z nich zajímá něco jiného, tak se v době mezi svačinou a večeří navzájem učili o všemožných tajích astronomie i fyziky.

Na poslední chvíli jsme v neděli dopoledne zpracovali záznamy poslední pozorovací noci, zabalili a notně nevyspalí vyrazili všichni domů.

Honza „Burák“ Buriánek
Zveřejněno 1.5.2011









VÍKENDOVÁ AKCE 15. - 17. 4.

„MESÍC A JEHO NEŠVARY“


I v květnu se na naší hvězdárně v Karlových Varech konala víkendová akce pro děti základních škol, tentokrát o Měsíci a jeho proměnách na noční, ale i denní obloze.

Děti se k nám sjely z dalekého okolí už kolem sedmé hodiny večerní, ubytovaly se a dostavily se na náš promítací sál, kde už čekala také veřejnost, na další pořad z cyklu „Svět malé astronomie“. Moderátor Jindřich Morávek všem vysvětlil, proč Měsíc někdy „couvá“ a jindy zase „dorůstá“ a jak vznikají krásné a dech beroucí zatmění Slunce a Měsíce. Součástí pořadu byla tentokrát i soutěž „Mexeso“, velmi podobná hře pexeso jak ji známe. Výherce si odnesl svoje vlastní mexeso s obrázky Měsíce. Chtěli jsme se na Měsíc podívat dalekohledem, ale obloha byla zatažená a brzké zlepšení neslibovaly ani družicové snímky, a tak se ohlásila večerka a šlo se spát.

V sobotu ráno jsme se všichni sešli na sále a dopověděli si detaily o pohybu Měsíce, ale také o jeho dobývání a především o prvním přistání lidí. Na našem plátně jsme si promítli originální nezkrácený záznam výstupu Neila Armstronga a Buzze Aldrina na Měsíc a úryvek z britského dokumentu o jejich letu.

Odpoledne, abychom zaměstnali nejen naše hlavy, ale také těla, jsme se vrhli na likvidaci křoví, kterým by postupně zarostl celý pozemek hvězdárny, pokud by jej někdo nezastavil.

Z minulé „víkendovky“ zůstaly na hvězdárně nepoužité modely raket (nebyly odpáleny kvůli slabé baterii) a tak jsme je odpálili. Létaly krásně rovně a vysoko. Bohužel jednu z raket nám vítr, při klesání na padáku, zanesl do lesa. Ani po půlhodinovém hledání ji nikdo neobjevil, a tak asi navždy zůstane viset na stromě.

Po svačině se hrálo astronomické „Hádej, kdo jsem“. Hra trvala překvapivě dlouho a už po dvou kolech jsme zjistili, že je dávno čas na večeři, takže se rychle uvařila polévka a všichni se s chutí pustili do jídla.

Večer si děti navzájem pomocí stínového divadla hrály vesmírné pohádky s hádankami. A pak se na obloze z ničeho nic v mracích udělala „díra“. Ve snaze co nejlépe tenhle okamžik jasné oblohy využít, se vytáhly dalekohledy, aby se mohli všichni podívat na Měsíc dalekohledem, a kdo chtěl, mohl si jej zkusit i nakreslit. Bohužel „díra“ přes oblohu přešla rychle, a tak se ani všechny děti podívat nestihli, a jenom dva účastníci si stihli Měsíc i nakreslit.

Ráno nám Jindra předvedl pokus, který simuloval dopad meteoritu na povrch Měsíce. Povrch Měsíce představovala polohrubá mouka, měsíční prach kakao a místo meteoritu byl kamínek. Po pokusu si děti vynutily tradiční hvězdárenskou pohádku „Kráva na Měsíci“. Ale to už tady byli rodiče, aby si své ratolesti odvezly domů, a „víkendovka“ nám skončila.

Dětí bylo tentokrát opravdu hodně! Dvanáct účastníků, to už je opravdu hraniční počet, který hvězdárna kapacitně zvládne. I přes zataženou oblohu (zatímco píši tento článek, je pár hodin po skončení akce a na obloze není jediný mráček) byla akce podle slov některých účastníků super a už se všichni těšíme na květnovou akci. Tak nashle v květnu.

Honza „Burák“ Buriánek
Zveřejněno 23.4.2011





FINÁLE SOUTĚŽE OKNO DO VESMÍRU 9. – 10. 4. 2011


V neděli 10. 4. proběhlo na hvězdárně v Karových Varech finále vědomostního klání s astronomickou a kosmonautickou tématikou „Okno do Vesmíru“. Celá soutěž měla 3 kola a začala už v listopadu 2009 vyhlášením na všech základních školách Karlovarského a některých školách sousedního Ústeckého kraje. Celkem se soutěže zúčastnilo 122 dětí, do finále se ale nakonec probojovala jen čtveřice děvčat Kristýna Benešová, Veronika Muchnová a Zuzana Součková ze základní školy Kadaňská jednička a Radka Halířová ze základní školy v Horním Slavkově.

Hlavní cenou byl astronomický dalekohled, pro ostatní účastnice byla jako cena nabídnuta možnost zúčastnit se se slevou některého našeho letního tábora.



Všechny čtyři soutěžící přijely za doprovodu svých rodičů, a dokonce i některých učitelů už v sobotu 9. 4. večer. A protože v sobotu bylo jasná obloha, byla jasná i volba programu na večer. Bude se pozorovat. Ale naše soutěžící čekalo druhý den finále, a tak šly brzy spát, aby měly na soutěžení dostatek energie.

Hned po ránu se zahajovala soutěž v promítacím sále hvězdárny. Na začátku přišel na řadu první obrázkový kvíz. Celkem 60 obrázků (samozřejmě s astronomickou tématikou) se postupně promítalo na naše plátno a každá ze soutěžících si do svého odpovědního archu zaškrtla tu možnost, kterou považovala za správnou. Po této disciplíně a krátké přestávce na odpočinek následovala Astronomická Kimova hra, kdy si v několika kolech měly soutěžící zapamatovat objekty, které se před nimi objevovaly. Třetí disciplínou byla Astronomická dokreslovka, při níž soutěžící na čas pospojovávaly body kresby a měly určit, který obrázek si nakreslily.

Předposlední finálovou disciplínou bylo „Astro-člověče nezlob se“. Od obyčejného „člověče“ se liší v podstatných momentech. Pro postup na další pole hozením kostkou musíte nejprve správně zodpovědět otázku, splnit úkol či vyřešit úlohu. Tato disciplína má také jednu přednost: pokud totiž soutěžící neznají správnou odpověď, mohou si ji sami zjistit z literatury nebo šikovných vševědů, kteří hru pomáhají organizovat na jednotlivých stanovištích. Poslední disciplínou byla druhá obrázková hra v sále, při níž tentokrát soutěžící dostávaly otázky veřejně a také na ně měly v určeném časovém limitu odpovídat.

Všechny disciplíny bodovala odborná porota tvořená členy výboru soutěže. Tyto body se započítávaly do konečného pořadí.


Soutěž nakonec dopadla takto:                                                          
1. Radka Halířová (ZŠ Horní Slavkov)                  19 bodů
2. Kristýna Benešová (ZŠ Kadaňská jednička)  18 bodů
3. Zuzana Součková (ZŠ Kadaňská jednička)    16 bodů
4. Veronika Muchnová (ZŠ Kadaňská jednička)   7 bodů

Vítězce gratulujeme a přejeme jí, ať jí dalekohled co nejlépe slouží k pozorování noční oblohy. A všem ostatním děkujeme za velmi milé setkání na hvězdárně a budeme velmi rádi, pokud se s vámi setkáme na některé další akci.

Zapsal Miroslav Spurný, předseda soutěžní poroty
Zveřejněno 25.4.2011





ASTRONOMICKÝ VÍKEND 18. – 20. 3. 2011

„ROBOT RADIM ROZUMÍ...“


Další z astronomických víkendů pro děti, které Hvězdárna v Karlových Varech pravidelně pořádá, se tentokrát nesl v duchu kosmonautiky a robotů použitých k výzkumu vzdálených planet. Děti se na víkend sešly v pátek už po 18:00h, aby spolu s běžnými návštěvníky Hvězdárny, mohly shlédnout živě přednášený pořad o marsovských vozítkách Opportunity a Spirit, která již pět let intenzivně zkoumají dávnou přítomnost vody na Marsu.

Páteční počasí pozorování noční oblohy nepřálo a tak v půl jedenácté zazněla večerka, a děti se odebraly ke spánku. Ráno po snídani dopolední program odstartovala prohlídka expoziční místnosti hvězdárny. Odborného výkladu se ujala kolegyně Martina Exnerová. Na vystavených prosvětlených velkoformátových fotografiích si ověřila znalosti dětí o planetách sluneční soustavy a mimo jiné i obohatila svůj výklad novými poznatky o těchto našich blízkých kosmických sousedech. Další část programu probíhala v projekčním sále hvězdárny, kde se na téma a obsah významu slova robot odvíjely různorodé hry.

Po obědě děti vyrazily na krátký, leč dle některých názorů účastníků, nesmírně obtížný a namáhavý výlet k lázním Richmond do japonské zahrady, mnohými karlovaráky dosud neobjevené. A protože téma kosmonautiky provázelo celý astronomický víkend, v pozdním odpoledni jsme se pustili do stavby papírových raket. Méně zruční modeláři stavěli foukací rakety, a ti zručnější stavěli rakety na skutečný raketový motorek. Nutno podotknout, že v tomto oboru vynikli zejména ti trpělivější jako například Ondra, Kuba a Honza. Odpálení hotových raket za asistence zkušeného hlavního odpalovače Martina byl naplánován na 18:00 hodinu.

Rakety se odpalují pomocí 12 voltové baterie, od které vede kabel přes tlačítko a končí svorkami napojenými na palník, který je ze spodu rakety vsazen do motorku. Vše, kabel, kamery, fotoaparáty bylo řádně připravené a s napětím jsme odpočítávali k prvnímu startu. Následoval stisk tlačítka cvak a nic. Vůbec nic se nestalo! Znovu jsme zkontrolovali zařízení. Cvak, stisk a zase nic. V tu chvíli nám došlo, že příčinou závady jsou slabé baterie. Náhradní jsme bohužel neměli. Neúspěšný start raket však vynahradil jasný večer a nad stromy vyšel Měsíc v úplňku. Měli jsme štěstí, protože na své oběžné dráze byl zrovna tu noc po 18 letech nejblíže Zemi, což v důsledku způsobilo optické zvětšení měsíčního kotouče asi o 14%.

Nedělní ráno rozzářilo Slunce a po snídani, úklidu a krátkém dopoledni stráveném v sále hvězdárny při promítání filmu, děti za doprovodu rodičů postupně odjížděly. Start raket odkládáme na příští víkend a doufejme, že tentokrát bude úspěšný. Těšíme se na viděnou a mějte se báječně.

Jindřich Morávek
Zveřejněno 26.3.2011





Jarní astronomická expedice 7. - 11. 2. 2011

„Rozumět noční obloze“


Astronomické expedice pořádá hvězdárna zpravidla dvakrát ročně, a sice o jarních a podzimních prázdninách. Program expedic je určen dětem ve věku od 10. do 15. let, účastník přitom nemusí mít žádné odborné astronomické ani pozorovatelské znalosti či zkušenosti, jen vážnější zájem o astronomii. Cílem těchto expedic je naučit děti skutečně pozorovat pomocí běžných astronomických přístrojů a porozumět pozorovaným objektům a především je naučit tyto objekty na obloze snadno vyhledat. Děti mají přes den možnost poznávat teorii v menších skupinkách v tzv. Astronomických dílnách, samostatně se pak učí pracovat s dalekohledy prakticky pod dozorem zkušených instruktorů při nočních pozorováních.

Maximální kapacita těchto akcí je 10 dětí. Expedice s názvem „Rozumět noční obloze“ se zúčastnilo 5 dětí. Byla organizována v době jarních prázdnin Karlovarského okresu, kdy probíhala chřipková epidemie a tak se zřejmě sešlo méně účastníků.
První den expedice jsme v programu zasvětili chemii. Osobně tento vědní obor považuji za velmi důležitý při objevování tajů vesmíru a tak jsme si s dětmi povídali o tom, čím se tato vědní disciplína vlastně zabývá a poté přišla řada na praktické chemické pokusy, při nichž se děti zábavnou formou snažily porozumět některým chemickým procesům, které se dají připravit s jednoduchými prostředky a realizovat s dobře viditelným výsledkem. Pokusy měly tak trochu ukázat, co se děje všude ve vesmíru a hledali jsme příklady, kde se s některými chemickými reakcemi můžeme například ve vesmíru setkat. Žádný z pokusů pochopitelně neohrozil nikoho na životě ani nedošlo ke škodám na majetku :-)

Počasí nám přálo a hned první večer se zcela vyjasnilo, takže jsme mohli začít s nejdůležitější částí programu – odborným pozorováním. Nejprve se všichni účastníci pod dozorem odborných instruktorů učili zorientovat na obloze pomocí obrazců souhvězdí a následně jsme dětem zapůjčili dalekohled. S ním se postupně každý učil zacházet, úkolem pouze bylo nastavit jej na některé objekty na obloze. Jako první přišel na řadu dorůstající Měsíc, jakožto nejvýraznější objekt večerní oblohy. Po něm jsme děti učili najít dalekohledem velmi výraznou mlhovinu M42 v Orionu. Následně se hledala dalekohledem otevřená hvězdokupa M45 Plejády v souhvězdí Býka. Ta slouží jako velmi dobrý výukový objekt, neboť je vidět velmi dobře i pouhým okem a děti si mohou porovnat počty hvězd, které ve hvězdokupě vidí pouhým okem a v dalekohledu. Pozorování bylo velmi úspěšné, získali jsme řadu kreseb, které plánujeme zveřejnit ve zpravodaji Astropatrola ´2011, který začne vycházet od března.


V následujících dnech expedice jsme se zabývali objekty temného nebe, které se označují jako „deep-sky“ objekty. Účastníci akce se formou atypických her, logických skládaček a společných debat dozvídali o těchto objektech řadu informací přizpůsobených jejich chápání. Postupně jsme prošli většinu mlhovin, galaxií a hvězdokup na únorové noční obloze. Pěnovou metodou jsme například vyráběli mlhoviny na papír, pomocí korálků a jejich posouváním k sobě a od sebe jsme se pokoušeli dětem vysvětlit, jak fungují gravitační síly například ve hvězdokupách a postupně jsme došli až k největším gravitačně vázaným celkům – galaxiím, u kterých jsme společně řešili jejich strukturu a uspořádání s pomocí předmětů, které používáme v běžném životě. Dominovala totiž otázka: kolika způsoby můžeme uspořádat několik předmětů za předpokladu, že se vzájemně přitahují?

Až do konce expedice nám každou noc přálo dobré počasí. Proto jsme mohli vydatně pozorovat a naučit tak děti především zákresy hvězdných polí v dalekohledu. Důraz jsme kladli na jejich pozorovací schopnosti při vnímání rozdílů jasností hvězd. Děti se pak snažily převést jednotlivé intenzity na papír tak, aby bylo možné spolehlivě rozlišit jasnější a slabší hvězdy v zorném poli. Děti se také pokoušely v zorném poli dalekohledu rozlišit jednotlivé typy objektů od sebe, tedy zakreslit tvary mlhovin, galaxií i hvězdokup. Šlo především o to naučit děti skutečně pozorovat, tedy nikoli jen mechanicky překreslovat to, co vidí, ale také si všímat detailů a naučit se je popsat. Jde určitě o jeden z nejdůležitějších kroků před vstupem do vlastní odborné astronomie. Svou schopnost pozorování totiž mohou děti následně uplatnit v kterémkoli vědním oboru.

Určitě hodnotím tuto akci jako velmi vydařenou. Přálo nám počasí a všichni účastníci odjížděli spokojeni. Někteří se navíc v průběhu akce přihlásili také do nově se rodící dětské pozorovatelské konference, jejímž pilotním projektem bude od března vydávání pozorovatelského zpravodaje Astropatrola´2011. Těším se proto na další setkání se všemi účastníky na některých dalších akcích, které pro vážnější zájemce připravujeme.
Martina Exnerová
Zveřejněno 18.2.2011





11. – 13. 2. 2011: Únorový pád do nitra černé díry


O víkendu 11. – 13. února 2011 se na hvězdárně uskutečnila další víkendová akce určená dětem ve věku od 8 do 15 let. Účastníci byli především z Karlovarska, ale přijely dokonce i děti z Prahy. Cílem akce bylo zábavnou formou získat nové poznatky o kosmologii a bude-li přát počasí, také zkoušet pozorovat noční oblohu se skutečným hvězdářským dalekohledem.

Poté, co v průběhu pátečního večera přivezli rodiče účastníky akce na hvězdárnu, jsme se chystali nainstalovat dalekohledy před budovu hvězdárny a hned začít s dětmi pozorovat. Bohužel povětrnostní situace našemu záměru nepřála. Všichni jsme se tedy uchýlili do kinosálu, kde jsme zhlédli první díl seriálu „Cestování červí dírou“ s Morganem Freemanem. Seriálu, který velice poutavým způsobem ukazuje problémy současné kosmologie. Během této doby jsme čekali, zda se počasí neumoudří, ale nestalo se tak. Vyhlídky na vylepšení se podle satelitních snímků neukázaly. Proto jsme vyhlásili večerku a všichni se uložili ke spánku.

V sobotu ráno po snídani se účastníci akce shromáždili v klubovně a proběhla úvodní beseda o zániku hvězd a s tím souvisejících černých dírách. Potom následoval zajímavý trénink na noční pozorování. Jednalo se o hru, jejímž hlavním smyslem bylo procvičování hmatu. To je velmi důležité, protože pozorování probíhá za tmy a je nutné umět správně hmatem ovládat dalekohled.

K obědu si účastníci akce připravili špagety, které sice byly maličko slepené, ale vše vynahradila výborná omáčka, která k nim byla. Po obědě následoval polední klid. Po jídle je prostě mozek odkrven a většina lidí má problémy se soustředit… :-)

V 15:00 dorazila předem objednaná exkurse na pořad o historii Hubbleova vesmírného dalekohledu, který v loňském roce oslavil 20. výročí vypuštění do kosmu. Jedním z důležitých objevů byl i důkaz přítomnosti superobřích černých děr v jádrech galaxií. Programu se zúčastnili také všichni účastnici víkendovky. Po skončení pořadu proběhla půlhodinová přestávka na svačinu a protáhnutí se.

V 17:30 začal hlavní pořad určený nejen účastníkům akce, ale hlavně veřejnosti. Program z cyklu „Svět malé astronomie“ nesl název „Pád do černé díry“. V hlavní roli jsme viděli pana Jindřicha Morávka, který nám velmi poutavě vysvětlil, jak je to se zakřivením časoprostoru v blízkosti černých děr a co vlastně je ten slavný horizont události.

Po skončení pořadu jsme opět plánovali pozorování, leč počasí opět nepřálo. Zvolili jsme tedy náhradní program. Tím se stala vědomostní hra Astronomické aktivity. Hra se inspirovala hrou Aktivity, všechny úkoly ale mají astronomickou tématiku a ústředním mottem je Komenského „Škola hrou.“

Ve víře, že se na základě satelitních snímků vyjasní, jsme ustanovili „Pozorovací hlídku“. Ta má dva úkoly. První: Nespat! A držet pozorovací pohotovost. Druhý: každých pět minut zkontrolovat, zda se venku nevyjasnilo. Pokud splní obě podmínky a venku se vyjasní, budí všechny účastníky akce podle předem vytvořeného harmonogramu. Děti se málem o tuto záslužnou funkci popraly. Nakonec byli vybráni dva nejsvědomitější účastníci a zbytek šel spát. Když ani dlouho po půlnoci nebylo jasno, byla pozorovací pohotovost ukončena a hlídka si také šla konečně lehnout.

V neděli ráno bylo již téma černých děr vyčerpáno a tak po snídani následovala v sále hvězdárny projekce velmi pěkného dokumentu „Pět let na Marsu“. Jeho tématem byl krásně zpracovaný příběh vozítek Spirit a Opportunity, která brázdí povrch Marsu dodnes. Někteří účastníci jej již nestihli dokoukat, protože si pro ně přijeli rodiče.

I přes nepřízeň počasí se akce vydařila, devět přítomných účastníků se dozvědělo spoustu zajímavých novinek a užili si mnoho legrace. Přejme si, aby nám za měsíc počasí konečně přálo a my se mohli podívat na jasnou noční oblohu.

Zapsal Honza „Burák“ Buriánek
Zveřejněno 20.2.2011







 © Hvězdárna a radioklub lázeňského města Karlovy Vary, o.p.s.
Za podpory Města Karlovy Vary