Hvězdárna Františka Krejčího, Karlovy Vary
Volejte 357 070 595







Historie hvězdárny
Tisk Tisk 

Astronomie nemá na Karlovarsku příliš dlouhou tradici.
Podle historika Karla Nejdla existovala zde krátce soukromá hvězdárna vybudovaná na karlovarské hlavní třídě lékárníkem Františkem Wočadlem. Celková orientace obyvatelstva na lázeňské služby ani potřebu pěstování astronomie nevyžadovaly.

9. června 1954 byl založen při tehdejším Krajském domě osvěty v Karlových Varech první astronomický kroužek. Členové kroužku konají přednášky pro veřejnost, pozorování malým dalekohledem v parku 'U kočky' a rozhodují o výstavbě hvězdárny. Myšlenka na její vybudování se nejdřív nesetkala s příznivým ohlasem. V roce 1955 ale osvětový dům zkusil adaptovat několik objektů, ale jejich odlehlost a dezolátní stav budov znamenal, že se od jejich úprav ustoupilo. Naposledy se snažili upravit pozorovatelnu na střeše střední ekonomické školy. Nakonec se rozhodlo o výstavbě nového objektu hvězdárny v místě vyhořelého lesa na Hůrkách.
Astronomický kroužek se po zrušení Krajského domu osvěty dostal pod Kulturní a společenské středisko. Slavnostní výkop byl proveden 3. října 1959. V následujícím roce se práce rozběhly naplno. Členové kroužku zde pracovali i se svými rodinami. Postupně utuchala i brigádnická pomoc a hrozilo, že malý kolektiv nenajde síly hvězdárnu dostavět. Nakonec převzal národní podnik Pozemní stavby Karlovy Vary nad stavbou patronát a hvězdárnu dobudoval.
Také dalekohled byl realizován amatérsky. První primární zrcadlo dalekohledu prasklo a muselo se koupit stejných parametrů a kvality. Nakonec to vypadalo, že se dalekohled dokončí, jeho hlavní konstruktér, ing. Bok, v květnu 1963 náhle zemřel - dalekohled dokončili dobrovolně zaměstnanci Elektrosvitu.
Hvězdárna byla slavnostně otevřena 7.července 1963. Za astronomický kroužek převzal klíče od ní František Krejčí, který se na dalších dvacet let stal jejím vedoucím. Hvězdárna měla půdorys dvou spojených čtverců o stranách asi 9,5 x 5 metrů. Ve zvýšeném přízemí byla přednášková místnost, hala, WC a improvizovaná klubovna. Pod odsuvnou střechou byl umístěn reflektor Newton 250/1500 mm.
Rozvoj činnosti hvězdárny byl podmíněn zájmem lidí zejména o kosmonautiku, která koncem šedesátých let vrcholila přistáním na Měsíci. Rozvoj přerušil požár hvězdárny v listopadu 1971. Zničil celou knihovnu, dalekohledy a poškodil přední část budovy. F. Krejčí s vytrvalostí sobě vlastní prosadil její obnovu a rozšíření. K původní budově byla přistavena zadní část, která prostory zvětšila o celkem 4 místnosti. Stav však umožnil hvězdárně rozvoj po roce 1993, kdy se daří hvězdárnu s podporou Magistrátu zrekonstruovat, aby vyhovovala stávajícím potřebám.
Zde bych rád připomenul osobnost Františka Krejčího. Založil kroužek a vybudoval i vedl hvězdárnu od roku 1959. Obnova hvězdárny v letech 1972 až 1977 byla především jeho zásluhou. Narodil se v České Třebové 21. října 1901. Byl strojvůdcem a v tomto povolání setrval skoro až do důchodu. Zájem o astronomii v něm prý vzbudilo pozorování Halleyovy komety v roce 1910, přitahovala ho ale i filosofie, umění, cestoval a poznával život lidí. Za německé okupace vstoupil do České astronomické společnosti. Do Karlových Varů přišel roku 1947. Československá astronomická společnost ho jmenovala čestným členem a odměnila ho Koperníkovou a Keplerovou medailí. Mimo jiné získal zlatý odznak budovatele Karlových Varů i další uznání. Zemřel po těžké chorobě 13. června 1984 v Karlových Varech. Nutno podotknout, že se již od roku 1993 pokoušíme přesvědčit některé místní zastupitele, aby bylo možno hvězdárnu po Františku Krejčím pojmenovat. Jsem přesvědčen, že i přes některé drobné nedostatky, na které dnes narážím (problematika plánů objektu atp.), zanechal po sobě dílo velmi značné ceny, které má šanci nadále přežít a nabízet programy veřejnosti.
V osmdesátých letech se hvězdárna zaměřila pod vedením ing. Josefa Märze a RNDr. Miroslav Lošťák na odborné programy například v oboru Meziplanetární hmoty, zákrytů hvězd Měsícem a planetkami a sledování slunečních skvrn. Zařízení nabízelo veřejnosti otevírací dobu ve středu a v pátek večer za jasné oblohy a prováděly se zde školní exkurse. Po "sametové revoluci" upadal o hvězdárnu zájem. Od roku 1991 je zařízení součástí Městského kulturního střediska, jehož ředitel p. Alois Ježek nejeví o hvězdárnu žádný zájem. Ing. März začíná mít existenční problémy, a tak byl po dvouleté spolupráci požádán Miroslav Spurný, zda by vedoucího hvězdárny nechtěl dělat. Nabídku dlouho zvažoval a nakonec hvězdárnu 1. ledna 1993 s nejistými představami převzal. První dva roky hvězdárna nabízela veřejnosti jen pozorování noční oblohy v minimálním personálním obsazení. Byl to čas, kdy se hledal další směr a hospodářka MKS neustále ujišťovala o tom, „že na nic nejsou peníze“. Když se v roce 1995 stalo MKS součástí KSO, začali jsme vážně uvažovat o změně zřizovatele, což trvalo ale dva roky. Od 1. 1. 1995 do 30. 6. 1997 byla karlovarská hvězdárna světovou raritou – hvězdárnou Karlovarského symfonického orchestru. Teprve apelace na dva poslance v tehdejším zastupitelstvu způsobila, že hvězdárna byla od 1. 7. převedena pod Úřad města - Odbor kultury. Nynějším zřizovatelem, který splňuje naše představy po všech stránkách je Magistrát města - Odbor lázeňství, cestovního ruchu, kultury a vzdělanosti. V jeho rámci se postupně podařilo na hvězdárnu postavit velmi chybějící vodovod a kanalizaci.
Již od 1. 1. 1996 hvězdárna vyvíjí vlastní odborné audiovizuální pořady, a promítá dataprojektorem. Podařilo se rekonstruovat dolní prostor na velmi slušné zázemí pro děti a mládež. O provoz se stará vedoucí ve spolupráci s dobrovolnými spolupracovníky. Po třech letech dohadů má dnes do objektu volný přístup celkem 7 lidí sdružení Astra, což umožňuje velmi dobře vykrýt služby pro veřejnost a odborná pozorování. Jedním z našich hlavních zájmů je dokončit přestavbu dalekohledu na ovládání automaticky pomocí internetu a ucelený informační systém pro Karlovarský kraj. Na něm v současné době intenzívně pracujeme. V rámci možností pořádáme každoročně v srpnu jeden běh tábora pro děti od 8 do 14 let, na kterém se nezabýváme jen astronomií, ale i jinými aktivitami.
Hvězdárna chce do budoucna získat statut nejen městský, ale i krajský, protože jsme v současné době jediní, kdo se v nově vzniklém Karlovarském kraji podobnými aktivitami v této šíři zabývá. Rádi bychom zde získali do budoucna třeba i planetárium. Takový přístroj je možno například získat prostřednictvím kulturního grantu japonské vlády. Světoznámé lázně Karlovy Vary mají v Japonsku spojence - partnerské město Kusatsu. Dnes máme zřejmě větší možnost tento grant získat, než před lety v rámci KSO. Je to však záležitost jednání v zastupitelstva, protože dostavba hvězdárny pro umístění planetária si vyžádá náklady zhruba 2 - 3 miliony korun. Oproti 15 milionům korun, které nám svým grantem nabízí japonská vláda, je to však prakticky pakatel. A výsledek? Možnost podstatně širší nabídky pořadů pro školy, veřejnost a zejména lázeňských hostů pod umělou noční oblohou. Není to šance?
Samozřejmě, že v současné době je spíše trend hvězdárnu uvést do širšího provozu pro veřejnost. Chceme dát příležitost odborným pozorováním v rámci celosvětových pozorovacích kampaní. V tomto roce bychom jsme se pokusili přistavět kopuli a uvést do provozu pozorovací terasu pro veřejnost s novým dalekohledem přímo pro tento účel. Tou dobou by se již hvězdárna s krajskou působností v Karlových Varech měla stát skutečně důstojným stánkem reprezentující Karlovarsko u nás i v zahraničí a bude to právě v roce, kdy oslavíme 40. výročí jejího otevření pro veřejnost.


300.tisící návštěvník
V sobotu 20. 10. 2007 jsme přivítali 300. tisícího návštěvníka programů hvězdárny. Protože však šlo o čtyřčlennou rodinu, připravené dárky obdrželi všichni. Od otevření hvězdárny 7. 7. 1963 tak naši hvězdárnu navštívilo více než čtvrt miliónu návštěvníků.







 © Hvězdárna a radioklub lázeňského města Karlovy Vary, o.p.s.
Za podpory Města Karlovy Vary