CubeSat jsou miniaturní satelity, jejichž velikost v přepravním stavu by neměla překračovat rozměry 113x100x100 mm a hmotnost převyšovat 1,33 kg. Případně je možné je pospojovat do dvojice případně trojice o rozměrech, jež jsou násobkem jednoho CubeSatu. K vypuštění satelitu z nosné rakety se nejčastěji používá unifikované vypouštěcí zařízení P-POD, které je schopné vypustit 1 až 3 CubeSaty. Projekt vznikl v roce 1999 díky spolupráci California Polytechnic State University se Stanfordovou univerzitou. K srpnu 2021 bylo na oběžnou dráhu úspěšně vypuštěno přes 1500 CubeSatů. Velkou měrou jsou zastoupeny satelity vytvořené na univerzitách a soukromými subjekty.

Díky jejich popularitě a poptávce po více místa na satelitu se koncept CubeSatů rozšířil na takzvané 1U, 2U, 3U a 6U tvary, složené z 1, 2, 3 nebo 6 základních "stavebních bloků", jímž byl původní koncept. Na úspěch a popularitu Cubesatů dále navázala ještě menší platforma nazvaná PocketQube. Ta má základní modul, označovaný 1p, o rozměrech 5 x 5 x 5 cm a hmotnost do 250 gramů.

V rámci úspory nákladů pak nabízíme také možnost vypuštění MiniQube. Ta má základní modul, design hrací kostky. Zde je nutno ale dávat pozor, kterou stranou si družici pokládáte na dno přepravní schránky. Označení 1cm, o rozměrech 1 x 1 x 1 cm a hmotnost do 111 gramů je potřebné dodržet beze zbytku.

Simulované lety do vesmíru kosmickou lodí Prométheus nám skýtají možnost si postavit maketu podobné družice velikosti 2U a umožňují model osadit i funkční elektronikou. Aby byla maketa družice co nejjednodušší, nabízíme návod, jak si podobnou družici postavit a zprovoznit k vynesení na virtuální orbitu kolem Země prostřednictvím naší kosmické lodi Prométheus, kde vypuštění fyzické makety do virtuálního vesmíru může být velmi zajímavým zážitkem, stejně jako následné zachraňování tohoto satelitu. Zároveň chceme na modelu družice poskytnout představu, jak fungují některé její součásti reálně v kosmu. Nemusíme tedy úplně přesně dodržovat rozměry Cubesatu tak, aby se všechny součásti vešly úplně dovnitř modelu, ale některé komponenty se mohou ponechat vně. Stavba vnitřní elektroniky je postavena především na analogových obvodech a minimem použidí digitálních součástek. Těm jsme se samozřejmě při konstrukci zařízení nedokázali vyhnout. To proto, aby mám družice díky analogovým obvodům nenabobtnala do zbytečně velkých rozměrů. Jedná se ale spíše o zjednodušení, pomocí kterých lze v současné době snadno nastavovat toto zařízení pomocí dnešních počítačů přes USB či jiné porty.

Na úvod ale musíme také všem zájemcům napsat, že pokud si chtějí svůj Do-Cu-Sat vypustit, musí respektovat náš návod ke stavbě a svévolně jej neupravovat novými nápady, které s námi nebudou předem konzultovat. Může se totiž stát, že se satelit pro své nestandardní rozměry do přepravní schránky kosmické lodi Prométheus nevejde a nebude jej nakonec možné vypustit.